Sociální dialog v Norsku probíhá na národní úrovni s třemi stranami a na pracovištní úrovni mezi dvěma stranami. V tripartitním dialogu spolupracuje vláda, reprezentovaná Ministerstvem práce a sociálního začlenění, organizace zaměstnavatelů a odborová sdružení. Na národní úrovni mají kolektivní vyjednávání klíčový význam. Organizace zaměstnavatelů a odbory sjednávají “tarifní dohody”, které stanovují pracovní podmínky. Norsko má koordinovaný systém stanovování mezd nazývaný “norský model”, který podporuje mírnost mezd a prevenci nadměrné inflace mezd. Vláda, organizace zaměstnavatelů a odbory spolupracují na různých otázkách pracovního trhu. Norsko má také komplexní právní rámec, který podporuje sociální dialog a zajišťuje práva zaměstnanců. Zákon o pracovním prostředí zdůrazňuje potřebu spolupráce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli pro bezpečné a zdravé pracovní prostředí.
V Norsku je pouze 10 % domovů pro seniory a sociálních služeb soukromých. Většina těchto služeb je financována místními úřady, které v sociálním dialogu spolupracují s Norskou asociací místních a regionálních úřadů (KS), největším zaměstnavatelem ve veřejném sektoru Norska.
Ve službách pro zaměstnance existují čtyři hlavní odborové svazy, které se podílejí na dialogu s KS: 1) Norská organizace sester, 2) Norský svaz obecních a všeobecných zaměstnanců, Fagforbundet, největší odborový svaz v Norsku, 3) Delta, odborový svaz zahrnující i zdravotníky, a 4) Konfederace odborů pro profesionály, Fellesorganisasjonen (FO). Tyto svazy zastupují zdravotníky, vyjednávají kolektivní smlouvy, chrání jejich práva a zasazují se o lepší pracovní podmínky v norsko zdravotním sektoru. Spolupracují s zaměstnavateli a vládními institucemi za účelem zajištění kvalitní péče.