Hlubší pochopení tématu důstojné práce v sociálních službách souvisí s uvažováním o celé řadě souvisejících témat. V sérii Důstojná práce v sociálních službách v kontextu vám přinášíme krátké, méně formální pohledy na prvky, které do uvažování patří.
ROVNÉ ODMĚŇOVÁNÍ
Koncept rovného odměňování žen a mužů je praktickou realizací genderového mainstreamingu a rovných příležitostí. Je to princip, který je také zapojen do českého zákonodárství. Konkrétně, zákoník práce (Zákon č. 262/2006 Sb., § 110 odst. 1) stanoví, že za rovnocennou práci mají všichni zaměstnanci nárok na stejnou mzdu či odměnu.
To vše se zdá být zřejmé – ve společnosti panuje určitá úroveň povědomí o principech rovných příležitostí, a rovné odměňování je začleněno do našeho národního právního systému. Může se zdát, že v konkrétních organizacích neexistují nerovnosti v odměňování. Avšak při detailnějším zkoumání může být jasné, že se často jedná spíše o vnímání než o fakticky podloženou skutečnost.
Stále je považováno za nevhodné ptát se na výši příjmů, což znemožňuje plné porozumění situaci ohledně odměňování a ztěžuje použití transparentnosti k řešení případných nerovností. Přestože je obecně přijato, že za rovnocennou práci by měla být rovná odměna, někdy se setkáme s argumenty o různých dovednostech, pozicích, nebo individualitě.
Česká republika má v rámci Evropské unie druhý největší rozdíl v odměňování žen a mužů – Gender Pay Gap – 21,8 % oproti průměru EU, který je 16 %. Ve věkové skupině 35-44 let dosahuje tento rozdíl až 30 %. To může v průměru znamenat ztrátu téměř 7 000 Kč na domácnost.
Rozdíly v odměňování mají různé příčiny – od vyšší koncentrace žen v méně placených profesích, přes menší zastoupení v managementu, až po nerovnoměrné rozdělení péče o děti a domácnost, genderové stereotypy a přímou diskriminaci na pracovišti.